čtvrtek 30. května 2013

LONDÝN I.: letadla a autobusy, v centru budeme už brzy (23. února)

Tak je to konečně tady! Poprvé se vydám do Londýna... To město miluju ještě dřív, než jsem se tam vůbec podívala. Nedočkavostí jsem nemohla dospat, ačkoli jsme odlétali až v sobotu večer.

Zabalit.
Naložit.
Odjet na letiště.
Přetrpět frontu na check-in (s mým absolutním odporem k frontám všeho druhu - o tom jsem se rozepsala už ZDE).
Koupit si drahou bagetu.
Přetrpět druhou frontu u gatu (proč?!).
Nasednout do letadla v Brně.
Vystoupit z letadla v Londýně!

Zdroj: commons.wikimedia.org, Adrian Pingstone

Letěli jsme s Ryanairem a letenky jsme sehnali v jedné z jejich akcí. Za zpáteční jsme zaplatili každý něco málo přes 1.600,- Kč. Z Brna to létá jen na Stansted, takže výběr letiště byl poměrně jasný. Nevýhoda je, že u těchto chartrových letů nemáte přidělené sedadlo v letadle. Takže jak přijdete, tak si sednete. Naštěstí jsme měli kliku a ačkoli jsme přišli mezi posledními, sedadla vedle sebe ještě jedna byla.

Z letiště do centra Londýna pak jezdí hned několik dopravců. Googlili jsme a pátrali a nakonec jsme si vybrali National Express. V úvahu připadal i Terravision, ale N.E. byl jednoduše levnější. Všichni dopravci jezdí do různých koutů Londýna, je proto potřeba si dát pozor, kam si lístek kupujete. My potřebovali přímo do centra, měli jsme proto namířeno na Liverpool Street station.

Zdroj: commons.wikimedia.org, Oxyman

A cena? Za dvakrát zpáteční jízdenku ze Stanstedu do centra 29 liber. Takže na jednu jízdu to vycházelo necelých 8 liber. Co jsem ale koukala, tak dnes už to vychází právě na osm liber. A za hodinku až hodinku dvacet (podle hustoty dopravy, to ale víte dopředu) budete v centru.

Autobusy odjíždí co půl hodiny a skutečně se hodí zapamatovat si písmenko a číslo dané linky. V příchozím potvrzujícím mailu je docela schované, ale bez něj budete ztracení. "Service: NX A9". A právě to A9 se nám velmi hodilo.

Letadlo totiž mělo drobné zpoždění. Pak taky trvalo, než lidi vystoupili a než jsme proběhli celé letiště.
Dvě minuty do odjezdu.
No jasně, proč ne!


Zdroj: unexceptionalmom.blogspot.cz

Celí udýchaní jsme vyběhli před příletovou halu a vidím odjíždět autobus s označením National Express. No málem to se mnou švihlo. Panika! Začala jsem na něj zběsile mávat a neměla jsem daleko k hysterickému záchvatu. V tu chvíli mě ale Dan popadl a táhl k nedaleké frontě dalších autobusů. Tu jsem do té doby samozřejmě neviděla... A už na nás svítí označení A6, A7, A8 a konečně i A9!

Dopadli jsme na sedadla poloprázdného busu (v tu chvíli bychom ani lístky dopředu nepotřebovali, ale taky jsme přiletěli kolem desáté večer), zapnuli si pásy (na které nás začala upozorňovat jakási přehnaně aktivní důchodkyně), a konečně si začali vychutnávat anglický vzduch.

Naše londýnské dobrodružství může začít :-)

Lucie

Žádné komentáře:

Okomentovat