FINSKO V.: Suomenlinna - Finský hrad (19. července)

Jediná možnost, jak se dostat na Suomenlinnu, je lodí. Popravdě si ale nejsem úplně jistá, kolik ta cesta stojí. V jistém maličkatém místním průvodci se totiž Eliška dočetla, že i na loď na Suomenlinnu platí 24 hodinový lístek na helsinskou MHD. Ten stojí 7€ a my si ho právě i kvůli této možnosti ráno koupily. Jenže přímo v přístavišti mi přišlo, že na loď se kupuje lístek za nějakých 10€. Byl to ale jen můj odhad, protože veškeré informace tam měli napsané v té jejich dvojjazyčné hatmatilce (a ne, neumím ani finsky, ani švédsky). Ale řekly jsme si, že to nebudeme řešit a prostě uvidíme...

Na lodi na Suomenlinnu

A taky jsme viděly. Kromě toho, že na loď se člověk prostě musí probojovat (fronta sice jakš-takš existuje, ale je z několika směrů a jízdenky nejsou na konkrétní čas), tak lístky ani jednou nekontrolovali. Takže jsme si jen musely hlídat, abychom turniketem přošly všechny tři pokud možno hned za sebou a jedna nezůstala a souši. V určitou chvíli totiž páni námořníci tu frontu stopli, další lidi už nepustili a loď vyplula. Naštěstí spoj na Suomenlinnu jezdil cca co půl hodiny, takže při nejhorším by ta jedna dojela o chvilku později. Nebo bychom si to se smutnýma očima vybrečely :)

No a pak už jsme s dalšími turisty rozráželi vlny v helsinském zálivu, vítr nám čechral kštice (spíš totálně cuchal) a my si užívali výhledy.

Miniaturní ostrůvek a na něm chajda. Ideální letní sídlo - nikdo tam totiž nebude obtěžovat :)

Suomenlinna (dříve Sveaborg) je námořní obrannou pevností, která se rozkládá na osmi dodnes obydlených ostrovech před vjezdem do helsinského přístavu. Pět ostrovů (Kustaanmiekka, Pikku Mustasaari, Iso Mustasaari, Länsi-Mustasaari a Susisaari) je spojeno několika mosty, další tři jsou bez mostů (Särkkä, Lonna a Pormestarinluodot). Plocha všech ostrovů činí 0,8 km² a žije tam kolem 850 obyvatel.

Pevnost se začala budovat v roce 1748 (Finsko bylo tehdy ještě součástí švédského království), když Petr Veliký založil Petrohrad a pevnost Kronštadt a začal si tím nárokovat vliv v Baltickém moři. Pro svůj význam byla pevnost často nazývána Gibraltarem severu. Při obsazení Finska ruskou armádou v roce 1808 připadla pevnost Rusku až po dohodnuté kapitulaci.

Na ostrovech existuje několik muzeí (částečně ve volné přírodě) a svá studia tam provozuje řada umělců. Suomenlinna má také statut předměstí Helsinek.

Své dnešní jméno Suomenlinna (česky: Finský hrad) dostala pevnost až po získání nezávislosti v roce 1918, které nahradilo dřívější Sveaborg (česky: Švédský hrad). Roku 1991 byl komplex staveb zařazen na listinu světového kulturního dědiství UNESCO.

(Zdroj: Wikipedie)

Jednoduše řečeno - na Suomenlinnu je docela pěkná procházka. Staré domky (ve kterých sem tam někdo pořád bydlí) připomínají trochu skanzen, je tam kostelík, hradby, parky, přístav a spousta opuštěných budov, které vypadají jako kasárny (kasárna? pořád mám zmatek v tom, jestli se to skloňuje nebo ne) nebo tak něco. A taky tam je hromada turistů. Ale i tak se tam dá docela v klidu posedět na trávě i na lavičkách nebo se projít (jen se nesmí jít těmi hlavními turistickými "třídami".

Prošly jsme se několika opuštěnými uličkami a vyloupily se u přístavu, kde místní parkovali svoje loďky. Pak jsme to ještě trochu prokličkovaly kolem a zakempovaly to v parku, kde jsme relaxovaly. To byla ten den naše druhá lambáda (první nastala už v Huvlan Kahvia na koblížkách a kávě od paňmámy). Krmily jsme tam dokonce vrabce a jeden se odvážil až tak blízko, že doslova zobal Vendě z ruky :)



Lambáda v parku (foto by Eliška)



Až teprve doma, když jsem si prohlížela nějaké mapy, jsem zjistila, že jsme zdaleka neviděly všechno (a to nám tam přišlo, že docela nuda). Suomenlinna je docela velká, akorát se člověk musí šikovně proplést mezi domky a najít cesty na další ostrovy.

U velkého přístavu, kam připlouvá loď z Helsinek, je i jakési malé občerstvení. Hlavně tam jsou ale také záchody :) Pak už nám jen stačilo počkat na některou z lodí (jezdí také cca po půl hodině), naskočit na ni a vydat se zpátky do města. Ani v tomto případě nás ani jednou nekontrolovali, zda máme jízdenky. Ve Finsku se prostě jízda na černo nenosí.

Pohled zpátky na Helsinky

Na lodi fouká dost silný vítr, na to se připravte. Dokonce takový, že ač před tím jsme byly jen v tričkách, tam nám byla docela kosa i v mikině. Dá se to ale přežít. A ten výhled na přibližující se Helsinky z přídi lodi je parádní...

Takže podtrženo sečteno: ale jo, stojí to za to. Na Suomenlinnu si udělejte čas alespoň půl dne. Sice to není žádný osmý div světa, ale když už se člověk vydá do Helsinek, měl by se podívat i na  "Finský hrad". Minimálně za pěkného počasí to je příjemná procházka. Jen si nejsem jistá, jak to tam je za deště (či mrholení). Nevšimla jsem si, že by se někde dalo aspoň na chvilku schovat. Na druhou stranu jsem po tom ani nepátrala, takže třeba i v tomto ohledu jsou tourist-friendly a jsou tam na to připraveni :)

Lucie