pondělí 22. října 2012

BENÁTKY II.: Rychlovýlet, aneb Moje první spaní na pláži... (25. srpna)

V sobotu odpoledne jsme dorazili k pláži ValleVecchia nedaleko městečka Lugugnana (či Lagugnana). Na této pláži nečekejte moc turistů - jde totiž o místo, kam se chodí koupat místní. Na konci písečné cesty je obrovské placené parkoviště, které je přes den nacpané k prasknutí. Večer se ale úplně vyprázdní. My přijeli mezi šestou a sedmou hodinou a už jsme neplatili ani parkovné.

Informační tabule

Celá oblast je chráněná ptačí rezervace. Nesmí se proto parkovat jinde, je zakazáno používat i ve sprchách jakákoli mýdla nebo šampony a k pláži se může dojít jen po vyznačených cestách - zaběhnout do lesa se prostě nesmí. Kupodivu to vypadalo, že to všichni dodržují. Na pláži se nesmí rozdělávat oheň a stavět stany, ale na nějakém blogu se Daniel těsně před odjezdem dočetl, že pokud toto dodržíme, dá se tam přespat.

Příchod k pláži po chodníčku.

Zaparkovali jsme tedy na písečno-travnatém parkovišti a vydali se podívat na pláž. Vzadu za parkovištěm bylo i stáni pro karavany. Pláž se pomalu vylidňovala a my neodolali a naběhli do vody (aspoň po kolena). Bylo tam krásně. Slunce, voda, písek. Vrátili jsme se k autu, pobrali věci na spaní a na jídlo a šli jsme si udělat picnick. Nechtěli jsme roztahovat spacáky příliš brzo a provokovat, tak jsme si alespoň roztáhli karimatky a na ně deky a hodovali.
První pohled na pláž - úžasný západ slunce.

Brněnská výprava - Daniel, Psycho a Růženka (jen já jsem za foťákem).

Přiznám se, že jsme měli docela strach - jestli to tam třeba nechodí kontrolovat nějací strážci? Nebo co když přijedou policajti a dostaneme pokutu? Nic takového se ale nekonalo. Jen přibližně od devíti do jedenácti se po několik kilometrů dlouhé pláži proháněl traktor a "česal" písek. Vůbec nás ale neřešil a jen si jezdil kolem.

V průběhu noci údajně kus od nás bylo nějaké veselí. Kdosi tam měl zapálený oheň a kolem halekaly jakési postavy. O nás buď nevěděli, nebo jsme jim byli ukradení. Každopádně nás nerušili. O tom já ale nic nevím, totálně jsem to zaspala...

Naše ležení po ránu...

Ráno bylo parkoviště liduprázdné. Vzadu jsou vidět karavany, které tam také mohly parkovat.

Jediný (dost výrazný) problém, který jsme měli, byli komáři. Večer foukal od moře vítr, a to bylo naprosto v pohodě. S Danielem jsme se ještě za měsíčku šli projít po pláži (romantika musela být, když jsme slavili to roční výročí), a ani jednou se do nás ty krvežíznivé potvory nepustili. Jenže tak v půli noci vítr ustal a na nás se snesl oblak komárů. Do rána jsme byli všichni naprosto příšerně poštípaní a nepomohl repelent ani šátek přes obličej, pod kterým se ale nedalo dýchat...

Dlouhá pláž ValleVecchia mazi Caorle (vlevo) a Bibione (vpravo).

Jinak to bylo spaní naprosto luxusní. Ráno jsme se na pláži nasnídali, já se proběhla vodou a sbírala mušličky, zabalili jsme věci a vypravili se k autu. Vyčistit zuby a opláchnout v umývárkách a můžeme jet. Je tam i sprcha, ale jen studená a venkovní. No a pak už jsme si to zamířili rovnou cestou k přívozu do Benátek...

Lucie

Žádné komentáře:

Okomentovat